Psí okénko

Naše psice letos našla pod stromečkem nové vodítko a pytlík pamlsků, které jsme jí v průběhu Vánoc podstrkovali my, namísto kousků řízků nebo vanilkových rohlíčků, které by tolik chtěla ona. Uznávám, že vodítko a sušenky nejsou žádný velký odvaz a že i k dárečkům pro naše čtyřnohé miláčky lze přistupovat mnohem kreativněji. Možná by měla větší radost z podobného fimo-obojku, jaký má Bianca na fotografii (detail) nebo z přívěsku, který jsem objevila ve foto galerii na japonských stránkách Polymer Clay Academy. Ale možná je jí veškerá kreativita ukradená a největší radost by měla z toho řízku, který jsme ji odepřeli.
Kdo ví.

Přenos obrázku pomocí rumu

Způsobů přenosů obrázku na Fimo, stejně jako médií, kterými můžeme obrázek přenášet, je několik a v budoucnu si o nich určitě povíme. Ve stávajícím předvánočním čase mi ale přišlo příhodné, seznámit Vás s tranferem obrázku pomocí rumu. Komu už po pečení nezbyla ani kapka, může použít jakýkoliv jiný destilát obsahující alespoň nějaké procento alkoholu, protože právě ten hraje nejdůležitější roli.

Co budeme potřebovat:

• po kousku bílého a černého Fima
• řezák
• černobílý obrázek vytištěný na inkoustové tiskárně v režimu nejvyšší kvality tisku (nikoliv v odstínech šedé a už vůbec ne barevný, protože uvedeným způsobem lze přenášet pouze a jenom barvu černou)
• rum
• smirkový papír
• lak

Jak budeme postupovat:
Pomůže nám následující foto návod. Postup sice není zcela totožný, ale pro ilustraci poslouží skvěle.

1. Vybereme a vytiskneme si obrázek (foto 1). Před samotným tiskem ho nezapomeneme zrcadlově obrátit, zejména pokud bude obsahovat nějaký text
2. Podle konečné velikosti obrázku si připravíme placičku z bílého Fima (na tu obrázek otiskneme) a o něco větší a silnější placičku z černého Fima na rámeček
3. Důležité - bílé Fimo si podložíme pečícím papírem, aby se nám během procesu obtiskování nepřilepilo k podložce (přesně to se mi poprvé stalo a celou práci jsem pak mohla zahodit).
4. Vytištěný obrázek připlácneme potištěnou stranou na bílé Fimo (foto 2) a pořádně ho přitiskneme, aby k sobě obě plochy dokonale přilnuly.
5. Na vatovou tyčinku naneseme pár kapek rumu a potřeme rub obrázku (foto 3). Pracujeme svižně, aby papír příliš nezvlhl a nezdeformoval se.
6. Krok z fotografie s číslem 4 vynecháme, protože nepracujeme s fotopapírem, ale s papírem obyčejným, který by se při tomto způsobu vyhlazování úplně rozdrolil.
7. Zvědavě odchlípneme růžek papíru a pokud jsme postupovali správně, na Fimu uvidíme obtisknutý obrázek. Poté celý papír sejmeme (foto 5).
8. Pomocí řezáku vykrojíme vhodný tvar (foto 6).
9. Černý kousek Fima ozdobíme texturou (stačí použít např. knoflík se zajímavým povrchem), zakápneme tekutým Fimem a pomocí pečícího papíru na něj velmi opatrně přitiskneme (obrázkem nahoru) bílý kousek Fima. Kdo nemá tekuté Fimo, které v tomto případě slouží jako lepidlo, po ruce, slepí po upečení oba dílky vteřinovým lepidlem.
10. Tvar rámečku můžeme, ale nemusíme přizpůsobit tvaru obrázku (foto 7) a když jsme s výsledkem spokojeni, dáme vytvrdit do trouby. Po vychladnutí ohladíme hrany smirkovým papírem a s citem přetřeme tenounkou vrstvou laku.

Pozor, pozor tento návod je pouze obecný. Nezohledňuji konečnou podobu Vašeho výtvoru, takže nezapoměňte na dírky, očka, háčky nebo zapínání ;-).

Matlanina

Je možná trochu neprozíravé a troufalé, jít "na trh" s něčím, s čím sama nejsem tak docela spokojená. Proč to nepřiznat. Nakonec - je to jen ukázka toho, že první pokus nemusí být vždycky úspěšný a že jenom úporná snaha, není-li podpořena talentem (což není můj případ) nebo pílí (to je můj případ) většinou nestačí. Nic ale nebrání tomu, abych se s vámi nepodělila o zdroj inspirace. A řekněte sami, není to ideální výzva k napodobení?

Žádný falešný sob,

ale pravý, z polymerové hmoty. A když návod - tak pro všechny!
A komu se nelíbí sob, může přijít zítra ve 13.30 hod. do Myší díry na můj Fimo kurz a vyrobit si váleček millefiori s nějakým úplně jiným vánočním motivem, čistě podle svého vlastního vkusu a výběru.

Natašiny korálky

Kdo je Nataša, se mi rozklíčovat nepodařilo, ale jedno vím jistě. Technika, která nese její jméno je rychlá, jednoduchá a ekonomická. Dají se totiž použít různé zbytky a v malém množství dokonce i "bláto".
Podle návodu, který jsem pro vás připravila, si spoustu takových korálků snadno uděláte sami. Pro lepší názornost jsem v návodu i při výrobě korálků , které vidíte na fotografii, použila podobné barvy.

Takže, jdeme na to:

Krok 1 - vybrané barevné zbytky nasekáme řezákem
na nepravidelné kousky a jemně je promícháme.
Krok 2 - z hmoty vyválíme pevný, kompaktní váleček
Krok 3 - z válečku stlačováním vytvoříme podlouhlou krychli. Uchopíme ji za jeden konec a 3x-4x ji přetočíme (zásadní okamžik). Vzniklému útvaru znovu vrátíme podobu podlouhlé krychle.


Krok 4 - krychli podélně rozřízneme napůl a stejným pohybem, jako kdybychom otevírali knihu, díly naplocho rozložíme.
Krok 5 - vidíte něco podobného? V duchu si po delší straně rozdělte na čtyři díly.
Krok 6 - prostřední dva díly (dvě čtvrtiny) tvoří budoucí stranu korálku. Ty nechte u sebe. Odřízněte po jednom dílů (po jedné čtvrtině) z obou okrajů tak, jak to vidíte na obrázku.


Krok 7 - oba krajní díly otočte ve směru šipek, (čili o 180°) a překlopte na spodní dvojitý díl.
Krok 8 - pohled shora. Nenechte se zmást tím, že vzor na horní a spodní plošce nesedí. To není podstatné. Podstatné je, že vzor na sebe plynule navazuje po celém obvodu delších stran.

Krok 9 - dva pohledy na sestavený korálek
Krok 10 - konečná úprava a tvar je už jenom na vás.

Barvy, barvičky a jak na ně

Už jste si někdy říkali, že ta zelená (modrá, červená, žlutá...) sice není špatná, ale přeci jen, kdyby byla trochu tmavší, světlejší, sytější, tlumenější nebo kdyby měla trochu jiný odstín, byla by lepší? Není nic jednoduššího, než si vlastní barvu namíchat zcela podle svého gusta.
Určitě už jste si všimli, že každá kostička Fima je z jedné strany rozdělena rýhou na dvě části a z druhé strany na osm částí. Odhadnout správný poměr jednotlivých barev při míchání tedy nebude žádný nepřekonatelný problém. V tabulce od firmy Eberhard Faber (výrobce Fima) vidíte, že jeden dílek Fima = jeden poměrný díl barvy. Doplním, že černou i bílou můžete kombinovat nejen s barvami v rozích, jako to vidíte na obrázku, ale s úplně všemi. A kdo by se nemohl míchání barev nabažit, může si podle tabulky na spodním obrázku vyzkoušet některou z mnoha dalších rafinovaných kombinací. Je ale potřeba si uvědomit, že zobrazení barev na webu nebývá stoprocentně věrné a tudíž je v některých případech nutno počítat s drobnými rozdíly.
Dobrá rada na závěr: s černou buďte opatrní a pro dosažení požadového odstínu ji do světlejší barvy přidávejte po troškách. Opačný postup - přidávání světlejší barvy do černé - nedoporučuji.