Spíš než poetické rozjímání nad barevnou krásou podzimu pravděpodobně víc uvítáte pár tipů, jak některé z těchto barev vykouzlit (rozuměj namíchat).
- Nad teplou, zlatavě žlutou asi nikdo nezapochybuje. Barva číslo 16 se nabízí sama. Nahradit se dá studeným odstínem žluté č. 10 a pidikousíčkem červené č. 24 nebo 26.
- U žluté č. 10 ale ještě zůstaneme. Zkuste přimíchat černou, cca v poměru 7:1 a máte krásnou olivovou, chcete-li, khaki zelenou.
- Postupným přidáváním černé k základní oranžové č. 42, získáte celou škálu od rezavých odstínů až po hnědou. Doporučuji začít poměrem 10:1/2.
- A když se vám hnědá nebude líbit, smíchejte ji v poměru 1:1 s červenou č. 24 a výsledkem bude terakota v krásném načervenalém tónu.
- Poměrně zákeřné jsou odstíny jako tmavočervená, bordó nebo vínová. Zatím nemám přesný recept, ale nevzdávám se. Zkouším kombinovat červenou s modrou, s tmavě fialovou, s černou, s hnědou, jednou přidám kousíček žluté jindy tyrkysové... Jako poměrně dostačující výchozí mix se mi jeví kombinace červené č. 26 a modré č. 35 v poměru 2:1.